In A Shadow Of Lamps

Just another WordPress.com site

Historie kina Alfa na Václavském náměstí a jeho hospodaření ve Filmovém podniku Praha

leave a comment »

Historie kina AlfaP1020564

V roce 1926 započala stavba nového obchodního a administrativního domu (č.p. 785-II) na Václavském náměstí. Jednalo se o Palác U Stýblů, který se nacházel hned pod křižovatkou s Vodičkovou ulicí. Projektanty byli Ludvík Kysela a Jan Jarolím[1]. Stavebníkem se stal Václav Stýblo. Vypráví se příběh, že syn stavitele Adolf Stýblo se přátelil s populárním hercem Vlastou Burianem, a to byl důvod, proč požádal svého otce, aby pro něho v paláci vybudoval divadlo. Burianovi se ale prostory zdály příliš malé, a tak zde našla své místo scéna Oldřicha Nového. Později zde mělo své zázemí divadlo Semafor.[2]Stavba byla dokončena v listopadu 1929. Majitelem kina se stal Osvald Kosek, který vybavil kino nejlepší dostupnou zvukovou techniku. Zajímavé však bylo i kino jako prostor. Jeho kapacita činila neuvěřitelných 1100 diváků.

„Sál rozměrů 28 x 17 m je opět (jako to i nadále bude pravidlem u většiny nových biografů) umístěn v podzemí. Parter je plně vyhrazen křeslům v 31 střední uličkou dělených řadách. Devět lóží je seřazeno do segmentovaného oblouku v čele balkonu, za nimi stoupají řady sedadel na pěti obloukových stupních. Nezvyklým způsobem jsou řešena balkonová ramena: za jejich parapetem se táhne jediná řada k plátnu bokem situovaných křesel a teprve nad ní jsou položeny lóže, částečně zasunuté mezi nosné pilíře sálu, tedy místa vhodná spíše pro diváky dávající v hledišti kina přednost intimitě před dokonalým výhledem.“[3]

Takto popisuje architektonickou stránku sálu historik umění a specialista na divadelní architekturu a scénografii Jiří Hilmera.

Slavnostní otevření kina Alfa se konalo 6. prosince 1929. Toto otevření bylo okázalé: orchestr Národního divadla začal předehrou k Prodané nevěstě a následovalo promítání amerického filmu Zpívající bloud od společnosti Warner Brothers. Kopii získal majitel Osvald Kosek od distributora Emila Meissnera. Tento snímek se zde promítal až do 27. února 1930, což činí celých 12 týdnů. Film vidělo na čtvrt milionu diváků ve 270 představeních, což značí prokazatelný úspěch snímku, ale i atraktivitu kina samotného. Ihned 28. února následovala premiéra „prvního českého 100 % zvukového a mluveného filmu“ Tonka Šibenice.[4] Režisérem tohoto snímku byl Karel Anton. Film byl původně natáčen jako němý a později doplněn hudbou a několika scénami se zpěvem a dialogy pořízenými ve studiu Joinville u Paříže.[5] Za skutečně první český zvukový film je však považováno melodrama Když struny lkají. Tento film byl v Alfě uváděn 5 týdnů v premiéře od 19. září 1930.[6]

Alfa kralovala na prvním místě mezi pražskými biografy, co se do počtu sedadel týká, ale i v oblibě. V rámci počešťovací vlny po Mnichovské dohodě ze září roku 1938 se Alfa v říjnu téhož roku přejmenovala na kino Aleš. Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se Aleš dostal na seznam Národního tábora fašistického o nutném dozoru. V červenci 1939 došlo k nastoupení arizačního důvěrníka Antonína Kovače. V srpnu 1940 přišlo další přejmenování. Tentokrát z důvodu převzetí kina berlínským koncernem UFA. Nový název zněl UFA-Alfa. Majitel Osvald Koska, který byl mimo jiné členem dozorčí rady Barrandovských studií, musel utéci. Jeho židovský původ se hodil jako záminka k uplatnění německé moci na Barrandově i v jím vlastněných kinech. Novým ustaveným obchodvedoucím byl Karlheinz Goertz[7].

Palác U Stýblů neznamenal jenom pasáž a kino, v jeho útrobách se nacházela i kavárna Alfa (v době založení Boulevard). Jednalo se o taneční kavárnu, hernu a noční klub velmi oblíbený mezi mládeží v padesátých a šedesátých letech. Jednalo se o centrum taneční zábavy pro mládež v metropoli. Konaly se zde různé akce spojené s populární hudbou. Interiér kavárny zasáhla rekonstrukce a přestavba paláce mezi lety 1966 – 68. Po tomto zásahu se dělila na restauraci, kavárnu a gril bar. V sedmdesátých a osmdesátých letech se zde pravidelně konaly diskotéky. Dalo by se tedy říci, že kavárna Alfa a v bezprostřední blízkosti ležící kino stejného názvu byly v symbióze koexistujícími kulturními centry.[8] Oblíbenost kavárny Alfa můžeme vidět například ve filmu Probuzení od Jiřího Krejčíka z roku 1959[9] nebo ve filmu Miloše Formana Konkurs z roku 1964.[10]

Avšak po válce již nedošlo k navrácení kina do soukromých rukou. Na základě dekretu č. 50/1945 z 11. srpna 1945 o opatření filmu bylo rozhodnuto o znárodnění nejen kin, ale i filmových ateliérů a filmových laboratoří. Díky tomuto dekretu mohl pouze stát půjčovat filmy, dovážet je i vyvážet. Zkrátka veškerá činnost týkající se filmu, kromě amatérského filmu a filmů z produkce Ministerstva národní obrany Československa, byla podřízena státní kontrole.[11]

Veškerá práva přešla na správu Československého státního filmu. V rámci decentralizace (Nařízení o organizaci filmového podnikání č. 4/1957) byla správa svěřena národním výborům. V případě kin na území Prahy zřídil Národní výbor hl. m. Prahy Filmový podnik hlavního města Prahy pro správu kin. Filmový podnik hospodářsky i organizačně podléhal národnímu výboru. Ředitelství podniku sídlilo ve Vodičkově ulici 30. V čele podniku stál ředitel, jemuž byly podřízeny jednotlivé úseky. Jejich rozsah se v průběhu let měnil. Tradičně se jednalo o ředitele, dramaturgicko-programový úsek, kádrově-personální úsek, obchodně-ekonomický úsek, úsek celopodnikových služeb a ředitele jednotlivých městských správ kin. V péči Filmového podniku se nacházelo přes padesát kin, které spravovaly tři městské správy kin (MSK). MSK I pečovala o kina Prahy 4 a 10, správa kin Prahy 3, 7, 8 a 9 připadla MSK II a MSK III dohlížela na kina na Praze 2, 5 a 6. Kina Prahy 1 byla rozdělena rovnoměrně mezi tyto tři správy. Kino Alfa získala MSK II.[12]

Poválečné období Alfa zahájila již 1. července 1945 sovětským filmem Suvorov. Ředitelem kina od r. 1951 byl Karel Hejma, který byl ve třicátých letech československým reprezentantem ve fotbale.[13] Od 9. listopadu 1956 disponovala v Praze prvním širokoúhlým Cinemascopem s kapacitou sálu sníženou na 888 sedadel. První československo-francouzský koprodukční širokoúhlý film V proudech uvedla 16. května 1958.[14] Tento film se hrál 7 týdnů. V roce 1967 došlo k modernizaci Alfy. Tato rekonstrukce byla spojená nejen se zavedením promítání 70 mm filmu se stereofonním zvukem, ale došlo i k rekonstrukci prostor. Jejichž lepší funkčnosti bylo dosaženo spojením balkonu s výrazně stoupajícím parterem. Také byla vyřazena mimo provoz boční balkonová ramena.[15] Od 6. července 1967 se mohla Alfa chlubit prvním sedmdesátimilimetrovým filmem v metropoli – Vojna a mír. Rozměry plátna byly 14,5 x 7,25 m a kapacita byla snížena na 510 sedadel.[16] Od této doby se také změnil název z pouhého kina Alfa na kino 70 mm Alfa. Jednalo se více méně o danajský dar, protože Ústřední půjčovna filmů nebyla schopna dodávat dostatek 70 mm kopií, takže Alfa v roce 1976 nenaplnila plán a dostala se poprvé do ztráty. Zajímavé je, že staré původní plátno zdědilo kino Veletrhy.[17]

Před zavřením Alfa dosáhla ještě jednoho prvenství. V roce 1989 zde bylo instalováno první Dolby Stereo v Praze. Celý palác U Stýblů byl po roce 1989 navrácen původnímu majiteli. Vlastníkem se stal Ondřej Stýblo. Provoz kina byl přerušen v roce 1994 kvůli rekonstrukci celého paláce. S obnovením jeho činnosti se už do budoucna nepočítalo. Dnes kino připomíná už jenom nápis kino Alfa nad bývalým vchodem do bývalého sálu.

Komplexní hospodaření Pražského filmového podniku (1972-1978) P1020557

Celoroční hospodaření FP bylo zveřejňováno ve výročních zprávách. Řešilo se v nich plnění plánů, počet odehraných představení za uplynulý rok včetně procentuálního zastoupení západní, východní a domácí produkce. Samozřejmostí bylo, že převažovaly filmy domácí, ze zemí spřátelených republik a SSSR. Například v roce 1972 tyto filmy tvořily 62,6 % premiérových promítání. Kromě běžného promítání probíhaly v rámci FP festivaly a akce jako například: Filmový festival pracujících, doprovodné promítání k Měsíci československo-sovětského přátelství, speciální projekce během období spartakiád v blízkosti ubytoven cvičenců či Pražský filmový klub, v němž se promítaly artovější filmy.

Nezbytným začátkem každého Komplexního hospodaření po roce 1971 byl odkaz na kulturní politiku schválenou na XIV. sjezdu KSČ, který se konal 25. – 29. května 1971 v Praze. Jsou známé příspěvky Jiřiny Švorcové, která mluví o důležité roli kulturních pracovníků. Straně by se opět měla navrátit vedoucí úloha, i co se kultury týče. Odsuzuje se poetika nové vlny: “Pro intelektuální vrstvy tu bylo abstraktní umění a pop-art, kafkiáda, […], nová vlna se svým Intimním osvětlením a Sedmikráskami, která končí u bezohledných antihumánních a reakčních pohledů na naši současnost. […] Takovému umění u nás svoboda nemůže a nebude kvést“.[18] Role kultury obecně byla odsouzena k tomu stát se prostředkem propagandy. Podle Švorcové není žádná vyšší forma svobody umělecké tvorby než práce pro komunismus. Tímto je řečeno všechno. Umění a s ní i kinematografie se vrací do podobného stádia, jako byla v padesátých letech. Jako vedoucí metoda se uplatňují Ždanovské myšleny socialistického realismu.

Jako distribuční cíle si Filmový podnik v roce 1972 kladl zejména rozšíření představení socialistických produkcí a získat další diváky, především z řad mládeže, protože hlavní náplní filmu je vychovávat socialistického člověka v duchu proletářského internacionalismu. Proto Filmový podnik spolupracoval se Svazem socialistické mládeže a s Pionýry. Byly pořádány speciální projekce filmu Metráček a Šest medvědů s Cibulkou pro nejlepší pionýry. Představení zaměřená pro děti byla z 95 % socialistické produkce.

V tomto roce se výrazně mluví i o kinu Alfa, které nemohlo z důvodu havárie promítat sovětský válečný film Moře v plamenech, který měl být uváděn v rámci Měsíce československo-sovětského přátelství, kdy na programu bylo 15 premiér včetně Tarkovského Solaris. Havárií je myšleno, že 1. 10. 1972 spadl stropní podhled. Tato nepříjemnost byla využitá k celkové stavebně technické úpravě. Byla pořízena nová vzduchotechnika, což vedlo k lepšímu dýchání v sálu, byl vybudován nový podhled a byla zmodernizována promítací kabina. Asi největší inovací byly nové lampové skříně s xenonovými výbojkami. Tyto výbojky byly v rámci Československa a lidově-demokratických republik raritou. Opravy trvaly pouhé 4 měsíce. Tato rekonstrukce patřila mezi nejdražší položky v rámci Filmového podniku, pokud se bavíme o financích vynaložených na rekonstrukce a opravy kin. Filmový podnik celkově pociťoval úbytek návštěvnosti, v roce 1972 o celý 1 171 864 lidí.[19]

Rok 1973 byl ve Filmovém podniku Praha ve znamení oslav 28. výročí osvobození Československa sovětskou armádou. V rámci této příležitosti mělo premiéru mnoho československých a sovětských filmů a i další divácky úspěšné filmy ze spřátelených republik. Z československých filmů byl kladen největší propagační důraz na film Dny zrady od Otakara Vávry. V tomto roce proběhla v kině Alfa také výhradní premiéra barevného 70 mm filmu Ralley Modrý průsmyk. Film od 8. do 21. listopadu navštívilo 16 794 diváků. Zpráva v tomto roce hodnotila velmi kladně účast všech kin z II. oblasti, tedy i kina Alfa, ve všech socialistických soutěžích FP a průběžné udržování výzdoby prostor i mimo festivaly. Asi nejvýznamnějším festivalem byl každoroční Filmový festival pracujících (FFP).[20]

Tento festival fungoval, s výjimkou několika ročníků, od roku 1948 do 1990. Prakticky vznikl jako snaha zprostředkovat filmy z MFF (nejprve v Mariánských Lázních, od r. 1950 v Karlových Varech) širšímu publiku a tím pádem umožnit i širší ideologický dopad. Posléze se kromě letní části objevila i podzimní, která však byla zrušena, protože se křížila s jinými akcemi, především s Měsícem československo-sovětského přátelství. Od této doby vzniká zimní Festival pracujících, který reflektuje filmovou skladbu z MFF předchozího roku.[21]

Následující rok 1974 se držel stejné linie jako roky předchozí. Snaha přimět většinu diváků chodit na filmy produkce východního bloku se zdařila. Tento rok přišlo 54,1 % diváků na preferované filmy. V tomto roce se začínají rozvíjet nové formy práce s filmem. K filmům se začínají přidružovat další doprovodné akce jako autogramiády, filmové koncerty či komponované pořady s vystoupením herce nebo zpěváka.[22]

Rok 1975 byl významný z důvodu oslav 30. výročí osvobození Československa Rudou armádou. K těmto „kulatinám“ byl přizpůsoben interiér i exteriér kin. K této události byl sestaven seznam doporučených filmů, které měla kina promítat. Zároveň se jednalo o poslední rok pětiletky, což se projevilo opět v Měsíci československo-sovětského přátelství, kdy byl dramaturgicky kladen důraz na sovětské filmy, jejichž návštěvnost se zvýšila o 137 510 diváků oproti roku 1974. Naopak došlo k poklesu diváků na snímcích z dalších socialistických produkcí. Zkrátka návštěvnost preferovaných filmů oproti roku 1974 klesla téměř o 27 % a nárůst ostatní produkce o 17 %. V kině Alfa se v tomto roce uskutečnilo 2038 představení, na něž přišlo 767 656 diváků. Oproti ostatním kinům oblasti č. 2 je to rozhodně nejhojněji navštěvované kino, přestože hned o pár metrů vedle promítalo kino Světozor a po celém Václavském náměstí bylo kin ještě několik.[23]

Rok 1976 byl ve znamení voleb do České národní rady. Kina byla využívána jako nástroj propagandy, takže se například před filmy představovali jednotliví poslanci a agitovali. S touto agitací byl propojen cyklus filmů Československo 1921 – 1976, který mapoval budování socialismu a připomínal jeho hodnoty. V rámci Pražského filmového klubu proběhl cyklus filmů Andrzeje Wajdy k oslavě jeho 50. narozenin. Jako doprovodnou akci MČSP 76 kino Alfa hostilo výstavu originálních fotografií sovětských herců. Také se v tomto roce vyskytl problém, který jsem avizoval už na začátku své práce. Kvůli nedostatku 70 mm kopií nemohl být plně využit potenciál kina Alfa, a tak se dostalo do ztráty. Tržby byly o 3,5 milionu Kčs nižší než v roce 1975. Došlo tedy k nesplnění plánu, na který se FP snažil reagovat propojením kina Světozor a kina Alfa. Plán byl, aby kino navštívilo 507 500 diváků, ale místo toho dorazilo o 109 390 méně. Přestože byl o 23 představení překročen plán, tedy celkem se jich uskutečnilo 1487, tak to nestačilo. Průměrně na jednu projekci přišlo o 31 diváků méně, než do kina Světozor, které v návštěvnosti předstihlo Alfu. V rámci rekonstrukce došlo k výměně celých kabinových bloků, včetně xenonových zdrojů.[24]

Programová skladba roku 1977 se zaměřovala na veliké výročí 60 let od VŘSR a k této příležitosti byly distribuovány filmy v rámci cyklu Šedesát let revolučních změn. Kino Alfa nadále trpělo nedostatkem filmů na 70 mm, a to negativně ovlivňovalo jeho programovou skladbu. Jediným promítaným filmem na 70 mm kopii byl snímek Cikáni jdou do nebe. Zajímavé je, že se ve zprávě z tohoto roku objevuje, že kino Alfa splnilo stanovené plány. Podle čísel tomu tak skutečně je. Jenže stanovený plán je o 262 500 návštěvníků menší než v roce předchozím. Pochopit by se to dalo, pokud by klesl počet předpokládaných diváků i u dalších kin, ale je tomu právě naopak, například kino Sevastopol má plánovanou návštěvnost navýšenou o více jak 100 000 lidí. Zde je vidět, jak se manipuluje s hodnotami, aby mohlo být řečeno, že cíle a plány byly splněny a překročeny.[25]

Aprobace cen vstupenek v šedesátých a sedmdesátých letech P1020547

V Archivu hlavního města Prahy se mi podařilo dostat k dokumentům, které mapují vývoj cen vstupenek mezi lety 1960 a 1981. Můžeme si všimnout, že ceny rostly. Alfa od roku 1956 disponovala Cinemascopem. Ceny lístků se tedy lišily, pokud divák zavítal na širokoúhlý film s jedno čí vícestopým zvukovým záznamem nebo na klasický formát. Takto byly ceny rozděleny až do roku 1967, kdy byla Alfa uzpůsobena k promítání 70 mm filmů. Kromě tohoto byly rozdíly v cenách podle řad, do nichž si chtěl divák sednout. Ceny však rostly nejen díky zlepšující se kvalitě, ale i klesajícímu počtu diváků. Na vině tomu byla televize, kterou mělo čím dál tím více domácností. Bývalo zvykem, že se lidé chodili navštěvovat z důvodu společného sledování televize. Postupné technické zkvalitňování a zvyšující se dostupnost televizorů návštěvnosti kin nepomáhala.

Nová aprobace cen lístků z 1. ledna 1960 prozrazuje, že místa na klasický formát v 1. -2. řadě (47 míst) stála 2,- Kčs, 3. – 4. řada (53 míst) 3 Kčs, 5. – 27. řada (597 míst) 4 Kčs. Na balkonové lože a na balkon (celkem 191 míst) návštěva vyšla na 4 Kčs. Celkem se tedy dostáváme na 888 volně prodejných míst. Při plně vyprodaném představení by zisk činil 3 405,- Kčs. Průměrná cena lístku se pohybovala na 3,834 Kčs. V případě promítání širokoúhlého filmu byla cena vstupenek dražší a mezi cenami jednotlivých řad byl větší cenový rozdíl: 1. – 4. řada (100 míst) za 4,- Kčs, 5. – 8. řada (106 míst) za 5 Kčs, 9. – 11. řada (79 míst) za 6,- Kčs, 12. – 20. řada (239 míst) za 7,- Kčs, 21. – 27. řada (173 míst) za 6 Kč. U širokoúhlého formátu byla více diferenciovaná i cena balkonů a lóží. První řada na balkoně, která měla 22 míst, byla společně s 12. – 20. řadou nejdražší, kdy jedno místo vyšlo na 7,- Kčs. Druhá až šestá řada balkonu (107 míst) stála 6,- Kčs. Stejně tolik stála místa na střední balkonové lóži a v levé postranní lóži (celkem 46 míst). Nejlevněji, společně s 1. – 4. řadou, vyšla pravá postranní lóže. Vstupenky stály 4,- Kčs. Při vyprodaném představení bylo možno utržit 5 251,- Kčs. Průměrná cena vstupenky na širokoúhlý film byla 5,91,- Kčs. Vidíme tedy, že vstupenka na širokoúhlý film byla v průměru 1,5x vyšší než na klasický formát. [26]

K další změně došlo mezi dubnem a červnem 1965. Cena vstupenek na klasický i širokoúhlý formát se nezměnila, ale došlo ke snížení počtu sedadel. Konkrétně ubyla 3 sedadla. Počet sedadel tedy činil 885 míst. Kvůli tomuto faktu byla zpracována nová aprobace, protože se přirozeně snížil zisk při plně vyprodaném představení. Konkrétně ubyla 3 místa ve střední balkonové lóži.

K největšímu zvratu v cenové politice došlo po modernizaci kina v roce 1967. Alfa jako první mohla promítat 70 mm kopie filmů. Modernizace byla na úkor počtu sedadel. Podle nové úpravy cen vstupenek z 1. července 1967 lze obsadit 532 míst. Tato úprava trvala velmi krátce, protože již 14. července 1967 byla vydaná úprava nová.

V této úpravě se prodávalo „pouze“ 511 sedadel. Sedm míst bylo ubráno v lóžích a zbylých 14 na úkor přízemí. Celkový výtěžek při vyprodaném 70 mm snímku mohl být až 6 632,- Kčs. Přestože bylo ubráno 374 míst, tak zisk mohl být o 1381,- Kčs vyšší než při předchozím počtu 885 sedadel. Ceny řad v přízemí tedy byly následující: 1. – 3. řada (63 míst) za 10,- Kčs, 4. – 5. řada (50 míst) za 12,- Kčs, 6. – 14. řada (223 míst) za 14,- Kčs. V rámci modernizace došlo k vytvoření zvýšeného přízemí, které začínalo od 15. řady. Cena míst v řadách č. 15 – 18 (90 míst) byla 14,- Kčs a řada 19. – 21. (64 míst) přišla na 12,- Kčs. Taktéž došlo k odstranění balkonu a jedné postranní lóže. Takto zbylo 21 míst, která se prodávala za 12,- Kčs. O ceně vstupenek na klasický a širokoúhlý formát jsem úpravu cen vstupného nenalezl, takže předpokládám, že cena zůstala stejná jako v předchozím období.[27]

Určitě ne nezajímavý je počet představení, které kino hrálo. Podle pasporty kina z 15. srpna 1970 se v zimě i v létě promítalo 30 představení týdně. Kromě pátku a soboty, kdy se promítalo 5 představení, kino nabízelo 4 filmy denně. O hladký průběh představení se starali: 3 zřízenci, 1 vedoucí, 7 uvaděčů, 10 šatnářek a 6 uklízeček.[28]

V práci jsem několikrát zmínil, že 70 mm filmových kopií byl nedostatek. Tato situace eskalovala v roce 1979. Dvanáctého července téhož roku Alfa zažádala o nový cenový výměr na klasické a širokoúhlé filmy z výše zmíněného důvodu. V Alfě se používal promítací stroj Favorit 70, který mohl promítat i jiné formáty než 70 mm. Nový výměr, schválený 18. 7. 1979, rozděloval filmy do 4 kategorií: A, B, C a D. Filmy kategorie A a B měly stejnou cenovou výměru: řada č. 1 – 3 (63 míst) po 9,- Kčs za vstupenku, 4. – 6. řada (75 míst) za 7,- Kčs, 7. – 21. řada (354 míst) za 8,- Kčs a místa v lóži byla za 7,- Kčs. Filmy kategorie C: 1. – 3. řada – 8,- Kčs, 4. – 6. řada – 9,- Kčs, 7. – 21. řada – 10,- Kčs, lóže za 9,- Kčs. Kategorie D: 1. – 3. řada – 9,- Kčs, 4. – 6. řada – 10,- Kčs, 7. – 21. řada – 11,- Kčs, lóže za 10,- Kč. Zajímavé je, že se v tomto rozpisu už nepočítá s promítáním 70 mm kopií.[29]

Zřejmě kvůli pokračující nízké návštěvnosti byla u vstupenky na filmy kategorie A + B snížena cena 1. – 3. řady na 6,- Kčs. Samozřejmostí byly slevy a speciální cenová politika na dětská představení. Dětská představení kategorie A a B byla pro děti za 2,- Kčs a pro dospělé za 4,- Kčs. Na filmy C a D: pro děti 3,- Kčs a pro dospělé 6,- Kčs. Vstupné na školní představení činilo 1,- Kčs. Slevu 50 % mohli získat důchodci, invalidé a studenti. [30]

V Alfě cenu vstupenek ovlivňovaly i další faktory. Jedním byla hluboká předpremiéra filmu. Nalezl jsem žádost týkající se amerického filmu Elektrický jezdec. Kino v tomto dokumentu žádá o možnost u všech předpremiér, včetně toho filmu, navýšit vstupné o 1,- Kčs.[31] Jindy mohla být cena vstupenek zvýšena v době konání filmového festivalu, příkladem může být žádost z roku 1980, kdy v rámci PFL’80 došlo ke zvýšení ceny vstupenky na film Bobby Deerfield.

Programové složení (leden – červenec 1979)

O tom, jaké filmy byly premiérově nasazované do kin, rozhodovala programová rada. Na takovýchto radách byly stanoveny úkoly pro nadcházející měsíc. Kromě seznamu uvolněných filmů programovou radou pro půjčovnu filmů se zde řešila i problematika reklamy, inzerce, vylepování plakátů, ale i úprav interiérů kin s ohledem na tématiku filmů. Rada schvalovala i složení filmů Pražského filmového klubu.[32]

Vždy na další radě se hodnotil uplynulý měsíc. Porovnává se, které filmy byly úspěšné, které je třeba stáhnout z distribuce, anebo i úspěch či neúspěch filmových festivalů či obecné propagace filmů. Nedílnou součástí bylo také hodnocení procentuální úspěšnosti uvádění filmů ze ČSSR, SSSR a dalších socialistických produkcí. Tímto způsobem se uměle udržovalo nízké procentuální zastoupení ostatních kinematografií (většinou filmů z USA).[33]

V lednu 1979 Alfa nenabídla žádnou novou premiéru. Šestý až devátý týden se promítal film Kozoroh jedna. Tento snímek pokračoval i v měsíci únoru až do 22. února, kdy měl premiéru film Ozbrojen a velmi nebezpečný. Kozoroh vydržel v distribuci celých 11 týdnů. Ozbrojen a velmi nebezpečný nevydržel v distribuci moc dlouho. Již 8. března byl vystřídán americkým filmem Blízká setkání třetího druhu. Promítání amerického trháku přerušil až 3. května film Blokáda, který se promítal pouze 2 týdny, po nichž byla znovu nasazena Blízká setkání třetího druhu. Tento film se hrál neuvěřitelných 14 týdnů a byl vystřídán 5. července jiným americkým filmem Sbohem, pane profesore. Hned ten samý měsíc (26. července) nastoupil na jeho místo francouzský film Motýlek. Můžeme tedy vypozorovat, že Alfa často promítala filmy západních produkcí, které vydržely v distribuci velmi dlouhou. Za pozorované období žádné další kino nedosáhlo toho, že by se film hrál po dobu 11 či dokonce 14 týdnů. Podobně kvalitně byla obsazována Lucerna a další kina na Václavském náměstí.[34]

Závěr

Mojí prací jsem se snažil ukázat, jak ekonomické, politické a kulturní aspekty mohou ovlivnit provozování kina. Kino leč by se mohlo zdá, jako pouhé místo zábavy, tak v průběhu své dlouhé historie muselo jako instituce čelit politickým omezením nejen během 2. světové války, ale i v následných dobách zestátněné kinematografie. Nejdůležitějším významem filmu bylo, aby v čele stály výchovné myšlenky. Ukázal jsem na jednání Filmové rady, jak se skládá premiérový program. V dokumentární příloze předkládám hodnocení programové skladby z roku z roku 1979. Snažil jsem se na kině Alfa ukázat praktické přistupování k provozu kina, které bylo společné pro více než padesát dalších kin, které byly v té době v Praze v provozu.

obchodni pasaz Alfa (U Styblu), Vaclavske namesti, Praha, Ceska republika

Zdroje:

Archivní prameny:

AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 29,30, k. 12, Komplexní rozbory činnosti a hospodaření (1972-1978).

AHMP, f. Filmový podnikl hl. m. Praha, inv. č. 160, k. 67, Pasporty kin A-N (1970)

AHMP,f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 102, k. 46, Programová rada (1970-1980)

AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 163, k. 69, Kino Alfa

AHMP, f. Filmový podnikl hl. m. Praha, inv. č. 663, k. 159, Zahájení MČSP (1981) – fotografie z premiéry Syn své země v kině Alfa

AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 658, Fotodokumentace technického vybavení kina Alfa + negativy

AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 255, Aprobace vstupního, výběr materiálu do roku 1981

Literatura:

BILIḰ, Petr a Luboš PTÁČEK. Panorama českého filmu. Vyd. 1. Olomouc: Rubico, 2000, 514 p. ISBN 80-858-3954-7.
Československá republika. Dekret presidenta republiky ze dne 11. srpna o opatření v oblasti filmu. In: Sbírka zákonů a nařízení republiky československé. 1945, 24. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=50&r=1945
Český hraný film III. Editor Táňa Bretyšová. Praha: Národní filmový archiv, 2001, 479 s., [16] s. barev. il. ISBN 80-700-4102-1.
Český hraný film IV. Editor Ivana Tibitanzlová. Praha: Národní filmový archiv, 2004, 693 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-700-4115-3.
ČVANČARA, Miroslav a Jaroslav ČVANČARA. Zaniklý svět stříbrných pláten: po stopách pražských biografů. Praha: Academia, 2011, 597 p. ISBN 978-802-0019-691.
HAVEL, Luděk. Filmový festival pracujících a jeho funkce v kulturní politice komunistického režimu, 1948-1989. Iluminace: časopis pro teorii, historii a estetiku filmu. 2009, roč. 21, č. 3. ISSN 0862-397x. Dostupné z: http://www.iluminace.cz/JOOMLA/images/stories/noveobsahy/projekt_3_2009_1.pdf
HILMERA, Jií: Stavební historie pražských kinosálů I-IV. Iluminace, 10, 1998, č. 1-4/29-32, ISSN 0862-397X.
KNAPÍK, Jiří a Martin FRANC. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 2 v. (1297 p.). Šťastné zítřky, sv. 5. ISBN 80-200-2019-5.
TAUSSIG, Pavel a Zdeněk ŠTÁBLA. KSČ a československá kinematografie: výbor dokumentů z let 1945-1980. Praha: Československý filmový ústav, 1981.

Tištěné prameny

Kino

Iluminace

Audiovizuální díla:

Blokáda (Blokada 2: Leningradskij metronom, Operacija Iskra, Michail Jeršov, Sovětský svaz, 1977)
Bobby Dearfield (Sydney Pollack, USA, 1977)
Cikáni jdou do nebe (Emil Loteanu, SSSR, 1975)
Dny zrady (Otakar Vávra, Československo, 1973)
Elektrický jezdec (Electric Horseman, Sydney Pollack, USA, 1979)Konkurs (Miloš Forman, Československo, 1964)
Kozoroh jedna (Capricon One, Peter Hyams, USA, 1978)
Metráček (Josef Pinkava, Československo, 1971)
Moře v plamenech (Leon Saakov, SSSR, 1970)
Motýlek (Papillon, Franklin J. Schaffner, USA/Francie, 1973)
Ozbrojen a velmi nebezpečný (Voružjon i očeň opasen, Vladimir Vajnštok, Sovětský svaz/Československo/Rumunsko, 1977)
Probuzení (Jiří Krejčík, Československo, 1959)
Ralley Modrý průsmyk (Igor Maslennikov, SSSR, 1972)
Sbohem, pane profesore (Goodbye, Mr. Chips, Herbert Ross, USA, 1969)
Solaris (Andrej Tarkovskij, SSSR, 1972)
Suvorov (Vsevolod Pudovkin, Sovětský svaz, 1941)
Šest medvědů s cibulkou (Oldřich Lipský, Československo, 1972)
Tonka Šibenice (Karel Anton, Československo, 1930)
V proudech (Vladimír Vlček, Francie/Československo, 1957)
Vojna a mír (War and peace, King Vidor, USA/Itálie, 1956)
Zpívající bloud (Der singende Tor, Johannes Meyere, Německo, 1939)

[1] HILMERA, Jiří: Stavební historie pražských kinosálů I-IV. Iluminace, 10, 1998, č. 2/30, ISSN 0862-397X.

[2] Alfa – Václavské náměstí. In: Prague Lofts [online]. 2012 [cit. 2013-01-18]. Dostupné z: http://www.prague-lofts.cz/praha-lifestyle/alfa-vaclavske-namesti-nove-mesto-c-28

[3] HILMERA, Jiří: Stavební historie pražských kinosálů I-IV. Iluminace, 10, 1998, č. 2/30, ISSN 0862-397X.

[4] ČVANČARA, Miroslav a Jaroslav ČVANČARA. Zaniklý svět stříbrných pláten. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, s. 73-75. Šťastné zítřky, sv. 5. ISBN 978-802-0019-691

[5] BILIḰ, Petr a Luboš PTÁČEK. Panorama českého filmu. Vyd. 1. Olomouc: Rubico, 2000, s. 34. ISBN 80-858-3954-7.

[6] ČVANČARA, Miroslav a Jaroslav ČVANČARA. Zaniklý svět stříbrných pláten. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, s. 73-75. Šťastné zítřky, sv. 5. ISBN 978-802-0019-691

[7] tamtéž

[8] KNAPÍK, Jiří a Martin FRANC. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, s. 129. Šťastné zítřky, sv. 5. ISBN 978-80-200-2019-2.

[9] Český hraný film III. Editor Táňa Bretyšová. Praha: Národní filmový archiv, 2001, 479 s., [16] s. barev. il. ISBN 80-700-4102-1.

[10] Český hraný film IV. Editor Ivana Tibitanzlová. Praha: Národní filmový archiv, 2004, 693 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-700-4115-3.

[11] Československá republika. Dekret presidenta republiky ze dne 11. srpna o opatření v oblasti filmu. In: Sbírka zákonů a nařízení republiky československé. 1945, 24. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=50&r=1945

[12] Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy: Filmový podnik hlavního města Prahy (1920) 1957 – 2001. Archiv hlavního města Prahy [online]. 2012 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://www.ahmp.cz/page/docs/AP-534-filmovy-podnik.pdf

[13] Kino. Praha: Nakladatelství ORBIS, 1967, roč. 22, č. 6. ISSN F-08*70098.

[14] ČVANČARA, Miroslav a Jaroslav ČVANČARA. Zaniklý svět stříbrných pláten. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, s. 73-75. Šťastné zítřky, sv. 5. ISBN 978-802-0019-691

[15] HILMERA, Jiří: Stavební historie pražských kinosálů I-IV. Iluminace, 10, 1998, č. 2/30, s. 83, ISSN 0862-397X.

[16] ČVANČARA, Miroslav a Jaroslav ČVANČARA. Zaniklý svět stříbrných pláten. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, s. 73-75. Šťastné zítřky, sv. 5. ISBN 978-802-0019-691

[17] Kino. Praha: Nakladatelství ORBIS, 1967, roč. 22, č. 6. ISSN F-08*70098.

[18] TAUSSIG, Pavel a Zdeněk ŠTÁBLA. KSČ a československá kinematografie: výbor dokumentů z let 1945-1980. Praha: Československý filmový ústav, 1981.

[19] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 29,30, k. 12, Komplexní rozbory činnosti a hospodaření (1972-1978), Komplexní rozbor činnosti a hospodaření 1972.

[20] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 29,30, k. 12, Komplexní rozbory činnosti a hospodaření (1972-1978), Komplexní rozbor činnosti a hospodaření 1973.

[22] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 29,30, k. 12, Komplexní rozbory činnosti a hospodaření (1972-1978), Komplexní rozbor činnosti a hospodaření 1974.

[23] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 29,30, k. 12, Komplexní rozbory činnosti a hospodaření (1972-1978), Komplexní rozbor činnosti a hospodaření 1975.

[24] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 29,30, k. 12, Komplexní rozbory činnosti a hospodaření (1972-1978), Komplexní rozbor činnosti a hospodaření 1976.

[25] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 29,30, k. 12, Komplexní rozbory činnosti a hospodaření (1972-1978), Komplexní rozbor činnosti a hospodaření 1977.

[26] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 255, Aprobace vstupního, výběr materiálu do roku 1981, Nová úprava cen vstupného, 1. 1. 1960.

[27] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 255, Aprobace vstupního, výběr materiálu do roku 1981, Nová úprava cen vstupného, 14. 8. 1967.

[28] AHMP, f. Filmový podnikl hl. m. Praha, inv. č. 160, k. 67, Pasporty kin A-N (1970), Pasport kina Alfa, 15. 8. 1970.

[29] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 255, Aprobace vstupního, výběr materiálu do roku 1981, Nová úprava cen vstupného, 18. 7. 1979.

[30] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 255, Aprobace vstupního, výběr materiálu do roku 1981, Nová úprava cen vstupného, 26. 7. 1979.

[31] AHMP, f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 255, Aprobace vstupního, výběr materiálu do roku 1981, Žádost o zvýšení vstupného v kině Alfa, 23. 9. 1980.

[32] AHMP,f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 102, k. 46, Programová rada (1970-1980), Zápis z programové rady na měsíc únor ze dne 7. 1. 1975

[33] AHMP,f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 102, k. 46, Programová rada (1970-1980), Hodnocení programování pražských kin – leden 79.

[34] AHMP,f. Filmový podnik hl. m. Praha, inv. č. 102, k. 46, Programová rada (1970-1980)

Advertisements

Written by Josef Kokta

Leden 30, 2013 na 18:07

Zasláno do Uncategorized

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: